Planning
Nedávno jsem v galerii koukala na jeden moc hezký deník, s myšlenkou, že si ho pořídím a že do něj budu psát. Něco jako "My diary". Pak mě to napadlo. - Nino! Vždyť máš blog, tak do něj už konečně něco začni psát! Občas mám pocit, že se sama ze sebe a svých neuspořádaných myšlenek zblázním. Takže tohle považujme jako start mého psaní - dobře, blogování.
Takže fajn. Někdy mám náladu psát, ale zase nemám náladu fotit. Pak mám zas náladu fotit, ale nemám náladu psát. Pak mne popadne chuť na malování, barvy a štětce a ještě ve chvíli, kdy obraz není hotov, mne napadne začít šít sukni.
Od malička mám problém u něčeho dlouho vydržet. Bude to možná trochu znít, jako moje otevřená výpověď, ale nevadí. Pořád odskakuji, ale myslím si, že u něčeho vydržet není tak těžké, jako si rozdělat víc věcí a postupně se k nim vracet. Jak moc je to ale efektivní? Výzva je ale zkusit to, jelikož se žádného ze svých koníčků nehodlám vzdát. Možná, že i dojde k nějaké dedukci toho, čemu bych se měla více věnovat.
Rozhodla jsem se tedy udělat si takový plán, podle kterého se budu snažit tvořit a pracovat. Něco jako seznam úkolů, rozvrh nebi tak něco. Můj chaotický, neuspořádaný život spolu s mými koníčky chci maximálně zkrotit. Tedy aspoň tak, aby šlo tyto koníčky nějak ukočírovat, sjednotit a udělat z nich moji komplexní náplň žití. Takže plán číslo 1 - donutit se vstávat ještě víc brzy než jsem zvyklá. A hned zítra jít došít jeden model a odpoledne se s vámi podělit o výsledek.
P.S. Včera jsem v noci nečekaně byla navštívit noční F@F a koupila jsem si nový růžový pyžamový úbor. Takže pokud se mi podaří brzo vstát, udělám pro vás ranní foto, které najdete jak jinak, než na mém facebookovém profilu. Tak zatím, dobrou noc.
